Předběžná přihláška na akci.  Start 16.července 2024 – 130 let výročí. Zlatý Lev Liberec. Cíl tamtéž.

Vozidla omezena do roku výroby – bude určeno.

Na cestu bude zajištěn doprovod podvalu a pojízdná dílna.

Propagátor motorismu

Na jaře roku 1894 vykonal Liebieg řadu zkušebních jízd kolem Liberce, aby získal potřebné poznatky pro dlouho plánovanou dalekou cestu. Svoje rozhodnutí jízdu uskutečnit, sdělil Karlu Benzovi, který odpověděl obratem, že nemůže při takovém výkonu plně ručit za spolehlivost. Inu, i víra ve vlastní výrobky má jisté hranice.

Velké dobrodružství začalo za svítání 16. července 1894. Následujících sedm dní oba nadšení motoristé, von Liebieg a dr. Stransky, seděli v sedadlech jedoucí Victorie celých 96 hodin. Za tu dobu urazili 939 km na trase Liberec – Waldheim – Eisenberg – Jena – Erfurt – Gothe – Frankfurt am Main – Mannheim – Boppard – Koblenz – Gondorf. Při průměrné rychlosti 13,6 km/h spotřeboval vůz 140 kg benzínu. Cestou nanosil Stransky do otevřeného odpařovacího chladicího systému z okolních studánek a potoků více než 1500 l vody. Zažili mnohá dobrodružství a procvičili se v údržbě automobilu. 

Montérky, které si na cestu baron sebou vzal, se ukázaly velmi praktické. Ne všichni, se kterými se na trase potkali, byli novému vehiklu, neřku-li automobilové turistice, nakloněni. Největšího uznání se však dočkali od samotného Benze. Srdečně je přivítal s otevřenou náručí a všeříkající větou: „Neodvážil jsem se doufat!“ V jeho firmě byla uspořádána improvizovaná oslava. Všech padesát dělníků největší automobilky světa přerušilo práci, na dvůr byly vytaženy stoly a vyvalen sud piva. A tak společně oslavili vítěznou hodinu, „kdy silnice byla dobita“. Liebigova cesta z Liberce do Gondorfu vozem Benz Victoria byla první dálkovou jízdvou ve světových dějinách automobilismu.

Měsíc pobyli oba cestovatelé v sídle Liebiegovi matky na zámku v Gondorfu. Ani tam však automobil nezahálel. Naopak, každý z příbuzenstva se chtěl svést a Theodor byl nadšený řidič. V rámci těchto aktivit dokonce podnikli Liebieg, Stransky a stryc Felix Clemens dalekou cestu do francouzské Remeše.

Cesta zpět do Liberce vedla stejnou trasou. Během onoho léta tedy Victoria ujela zhruba 2500 km. Následující rok celý výlet pro velký úspěch zopakovali. Tentokrát jim to na Moselu trvalo pouze čtyři dny. Na zpáteční cestě zůstali v Benzově továrně, kde vůz rozebrali, zrepasovali a některé díly podle návrhů barona Liebiega upravili.

V následujících letech si baron zakoupil několik dalších automobilů. V roce 1898 to byl Benzův Dos á Dos s dvouválcovým motorem a téhož roku v Paříži i parní Serpolet Vis á Vis typ D. Jezdil s nimi často, parní vůz dokonce používal pro dálkové jízdy po Rakousku a celé Evropě. Jen se svým původním automobilem Victoria ujel do roku 1898 celkově na 20 000 km.